Jak se za 18 let workoholismem propracovat k vyhoření, k chronickému únavovému syndromu a invaliditě? Pojďme se podívat na jeden příběh, který může být varováním pro nás všechny, kteří v této době máme náběh na workoholismus…

Ve spodní části článku najdete příznaky vyhoření a kolik amerických lékařů ze 100 se cítí vyhořelí. Tipnete si?

Z vyprávění paní Jitky Dědkové jsem si udělal poznámky, které mám svolení uveřejnit…Tak začněme ve zkratce. Dávejte ovšem pozor, některé věci vám mohou připadat povědomé…

Jitka, hodná holka…

Paní Dědková s vnučkou. Věřili byste, že má tahle žena za sebou tak těžký příběh…?

Narozena 1969 – venkovská holka – zvyklá pracovat – po maturitě hned do práce (učitelka na základní škole) – svatba ve dvaceti – v manželství všechno na ní – workoholik – po narození druhé dcery návrat do práce (2000, Mateřská školka) – po večerech si dodělávala VŠ (speciální pedagogika) – únava přichází plíživě – rozvod 2010–  péče o všechno (dcery, byt, soud s manželem) – vyplacení manžela (nová hypotéka) – přivýdělek ve financích (od 2010 – 2019) – začátek migrén, pak vyčerpanost, velká únava – nepřestávající stres – léčba od roku 2015 (bolest krční páteře, horní cesty dýchací) – lékaři nevědí, nasazují antidepresiva – zdravotní kolaps 2018 (diagnosa neurastenie – chronický únavový syndrom) a četné migrény  – diagnóza v roce 2021: fibromyalgie (chronický revmatismus)…

Nyní? Trvalá únava…

Že vám jsou některé části povědomé? Příběh pokračuje…

Odešla ze školství – postupně až pět brigád najednou – únava/vyhoření se projevila znovu – invalidní důchod, 1. st. na 2 roky (2019) – odebrání inv. důchodu i když se jí stav nezlepšil! ( začátek 2021) – neschopenka 6 měsíců – navrácení nároku na inv. důchod 1. stupně.

Co dále? Aktuální stav je takový, že po 2 hodinách cítí únavu, potřebuje si odpočinout, takže najít si práci na 6-8 hodin je nemyslitelné. Paní Jitka začala meditovat. Brigáda u kosmetické firmy (když jí je dobře, roznese zboží).

Proč měla paní Jitka až 5 brigád najednou?

Děti ve škole/školce ji vyčerpávala, musela podat výpověď. Mohla dělat jen práce, kde bylo možné často přerušovat práci. Aby toho nebylo málo, po dvou letech jí nepochopitelně neprodloužili výplatu invalidního důchodu, i když se její zdravotní stav nezlepšil.

Co všechno byl její denní chleba? Hlídání dětí – doučování – úklid – mystery shopping – finanční poradenství – prodej kosmetiky – péče o vozíčkáře a důchodkyně…

A jaká byla výše invalidního důchodu ve čtyřiceti devíti letech? Celých 5.996 Kč měsíčně… To asi na splácení hypotéky a uživení sebe sama asi nestačí…

Proč to všechno? “Prostě jsem strašně moc chtěla… Abych to dala. Abych dokázala, že jsem schopná uživit děti i sebe. A že mě bývalý manžel nezničí, jak dával najevo…” Bývalý manžel přestal platit výživné, když dcery studovaly další školu. Dcery se s ním soudily, neúspěšně.

Příčina vyhoření? Kde se vlastně stala chyba?

Poslouchat návyk z dětství – je třeba pracovat a neohlížet se. Pracovala tak, jako by její tělo bylo stroj. Nevšímala si projevů zhoršení zdravotního stavu. Neposlouchala tělo. Teď už ho více poslouchá… Když má ranní migrénu, přesune si práci na jindy, až jí bude lépe. Když jí je zle, tak zruší schůzky a musí odpočívat. V bodech:

  • Od malička workoholička. Návyk z dětství, že “musí dělat”
  • Poslušná, hodná, pracovitá.
  • Matka byla pořád v práci.
  • Doma na ní vše viselo.
  • Vzala si manžela, který si rychle zvykl, že doma nemusí nic dělat, že to manželka vyřeší, postará se.
  • Doktor „ S bolestí se musíte naučit žít“

Má paní Jitka ještě nějaké plány? Jak to všechno vlastně přežila?

“Hodně jsem toho zažila. Kdybych zítra umřela, tak vlastně už mám splněno – vychovala jsem dcery, které jsou již samostatné. Každý další den je vlastně bonus.” A pokračuje: “Váží si každého dne. Kdy si může uvařit kávu, vidět se s dcerami a vnučkou…”

Čeho lituje?

Chyby? Nakonec nelituje, nemá pocit, že by život promarnila. Deprese nemá. Má radost ze života, i když si něco uvaří. Je hrdá, že zachránila byt. Má dvě slušně vychované dcery, samostatné.

Nezkopírují dcery její příklad?

Mladší ne, pohodářka, salámistka. Viděla špatný příklad a rozhodla se, že se neudře. Starší dcera částečně ano, intenzivně studovala, je pracovitá. Peníze si dávala na stavebko, tvořila si rezervu. Hypotéku pořád platí, zbývá 800 tis.

I když byla ve financích, pojistku si neudělala řádně. Měla tam jen invaliditu třetího stupně jen úrazem! A trvalé následky úrazem. Pak zrušila připojištění a jen spořila. Takže plnění nedostala žádné…

Co zachránilo paní Jitku?

Cituji přímo paní paní Dědkovou:

“Zachránilo mě to, že jsem si v manželství něco málo odkládala na penzijko, stavebko a životku, dcerám jsme také spořili. Bez toho bych s dcerami byla někde v podnájmu a nic neměla. Napište lidem, ať myslí na budoucnost a že se může stát cokoliv a rezerva prostě musí být….aspoň pár stovek, ale opravdu pravidelně a delší dobu odkládat.”

“Ráda bych dodala důležitou věc – že práce není všechno. 😁 Vážím si každého dne, mám ráda svoji rodinu, mám kolem sebe spoustu lidí, kamarádů…….můj oblíbený citát: přes překážky ke hvězdám.”

Jaké je poučení?

Hrozí nám něco podobného v dnešní zrychlené době? Když jsem se o tomto tématu bavil s lidmi, určitou míru vyhoření a zdravotní problémy zmiňuje nemálo lidí…

Poučení bych zde viděl dvě:

  1. Workoholismus není cesta ke štěstí. Naopak, zdravotní stav se může natolik zhoršit, že dojde k nevratnému vyčerpání organismu. Můžete do sebe nalít litr kávy nebo si dát celý dort, energii vám to nedodá…
  2. Pokud nemáte v rodině pojistku ve formě majetku (investiční nemovitost nebo rezervy v řádů milionů), pak si nastavte dobře pojistku. A dejte si tam všechny stupně, nešetřete pár desítek nebo stovek korun, nemusí se to vyplatit. Viz začátek příběhu, kdy Okresní správa sociálního zabezpečení odebrala po dvou letech invalidní důchod!

Vsuvka: Jak si nastavit pojistné částky? Článek z rozhovorou pro ČT….

Nebo několik dalších příběhů ze života “Jak mi pojistka zachránila p*d*l“…

Zpátky k tématu vyhoření. Může se to stát i vám? Těžko říct, 54 amerických doktorů ze 100 se cítí vyhoření….

Jaké jsou znaky vyhoření?

  • Bolesti hlavy, pesimistické nálady nebo přílišná kritičnost,
  • Nevysvětlitelné vyčerpání,
  • Nedůtklivost, nespavost, změna ve spacích návyků
  • Dlouhodobá úzkost, pocit zbytečnosti
  • Zanedbávání sebe sama, necitlivost a apatie k životu


Zdroj: https://ironbodybyartemis.com/

Hořme ale nevyhořme…

 

Autor: Jaroslav Gall, EFA.

PS: Rozhovor s paní Jitkou proběhl online, 13.4.2022.

Titulní obrázek, zdroj: Outreachmagazine