V únoru 2018 jsem poskytl rozhovor Rádiu Beat [RB] do sekce Peníze v pohodě, tentokrát na téma jak překonat inflaci a vydělat. A právě o to bych se rád podělil i s vámi čtenáři. Moderátorkou byla sympatická Bára Tlučhořová.

[RB] „Úrokové sazby jsou velmi nízké, spořicí účty nepřekonají ani inflaci, proto se vyplatí investovat. Jaký je hlavní rozdíl mezi spořením a investováním?“

[JG] „Je to trošku jako vzdělání. Pokud máte jenom základní školu, tak vám to může stačit, ale také nemusí. Chcete-li trošku víc, tak jdete na střední školu a případně i na vysokou. Takže to je takové spoření. Máte jistotu, že vklad má nějaký dopředu domluvený úrok, třeba na spořicím účtu, na termínovaném vkladu nebo na stavebním spoření, máte čas, na který je produkt jako takový nastavený, třeba u stavebka na šest let. Co se investování týče, když investujete do svého vzdělání, tak je předpoklad, že vaše příjmy budou daleko vyšší, než příjmy, kterých dosáhnete jen se základní školou. To je přesně to investování, dát si šanci, mít větší výnos a je to v podstatě ochrana proti reálné inflaci.“

[RB] „Když chci začít investovat, na jaké hlavní otázky si odpovědět?“

[JG] „Velmi důležité je stanovit si, na jak dlouho chci peníze odložit stranou. Například pokud plánuji za deset let rekonstruovat byt, tak vím, že mám deset let času na zhodnocování peněz. A podle toho se volí i typ investice, jestli je to například smíšený fond, kde mám několik dluhopisů a akcií, aby tam nebylo příliš velké riziko a naopak aby mi to překonávalo inflaci.“

[RB] „Proč je dobré vyplnit předem investiční dotazník?“

[JG] „Právě z toho investičního dotazníku se velmi dobře pozná, jaké máte zkušenosti, jaké máte postoje k riziku, jaké máte rezervy a jestli byste veškeré rezervy zainvestovali, tedy šli byste do rizika, že přijde situace na nenadálé výdaje a vy to budete muset odkoupit a nemuselo by se vám to vyplatit. To znamená, ten investiční dotazník je velmi důležitý pro odhadnutí,jak jste vlastně reálně na tom.“

[RB] „Když chci tedy začít investovat, tak kdy je ten správný čas a jak mám začít?“

[JG] „Ta situace nastane tehdy, když už se tak trochu naštvete a začne vám vadit, že za další vydělané stokoruny si můžete koupit zboží jen za osmdesát korun, což je to, co dělá inflace. Takže když už se vám tohle stane, tak si řekněte, kolik vlastně z vašeho příjmu jste schopni odkládat. Víte, že třeba 10 až 20 % můžete dát stranou, tudíž víte částku. Zvolíte si časový horizont a určíte si, na co je investice určena (do bytu, na vaše stáří, na vzdělání dětí, apod.). Pak už jen vyberete investiční společnost, kde s vámi připraví investiční dotazník, aby se potvrdil váš postoj k riziku, a můžete začít.“

[RB] „Do čeho máme peníze posílat, přímo do dluhopisů, akcií nebo máme jít přes fondy?“

[JG] „Buď můžete volit konkrétní dluhopis některého státu, nebo třeba firemní dluhopis čiakcie konkrétní firmy. Vystavujete se riziku, že se firmě nebude dařit a zkrachuje, nebo státní dluhopis se bude týkat rizikovějšího státu. Rozdíl oproti fondům je v tom, že ve fondu máte několik firem, které kupujete, kupujete jejich akcie. Je tam tedy výrazně větší bezpečí, že kdyby některá z firem zkrachovala, hodnota vašeho portfolia neklesne o tolik, jako když máte akcie jedné konkrétní firmy. To je tedy rozdíl, větší ochrana vlastních prostředků je ve fondech.“

[RB] „Češi přicházejí kvůli nízkým úrokovým sazbám na chuť investování. Na co si dát ale pozor a nespálit se?“

[JG] „Důležité je například sledovat výdaje, respektive náklady. Když si koupíte auto a to má spotřebu pět litrů na sto km nebo osm litrů na sto km, je to rozdíl, když najezdíte stovky tisíc kilometrů. Další častá chyba je, když přijde krize a dostanu se do emočního stresu, jestli ta hodnota bude klesat ještě dál, tady je důležité vydržet, neodkupovat, naopak můžete přikoupit, protože je to ve slevě ve výprodeji. Příklad – když je sleva na máslo tak si ho koupíte. Tady je to úplně stejné. Také jsou chybou firemní dluhopisy, které garantují roční výnos například osm procent. Je to garantované pouze v případě, že firma přežije a nezkrachuje. Vypadá to velmi nadějně, pozitivně, řeknete si, že je to jisté.Není.“

[RB] „V případě že budu chtít investovat, je lepší poslat jednu velkou částku, anebo posílat pravidelně stejnou částku?“

[JG] „Je to jako když zaléváte květinu. Pokud ji zalijete jednou a hodně, tak ji pravděpodobně zahubíte. Když ji budete zalévat pravidelně, tak se určitě zvyšuje šance, že květina přežije a bude pořád krásně kvést. Tady je to úplně stejné,opět dám příklad, koupíte byt za tři miliony, přijde krize, cena poklesne na dva a půl milionu. Tomuto riziku se chceme vyhnout. Proto bezpečnější je investovat pravidelně,ideálně měsíčně, na co největšífrekvenci. V případě krize pak naopakmůžete mít radost při pravidelném investování. Za tisícovku si koupíte dvacet másel po 50 Kč, přijde výprodej, bude stát jedno máslo 30 Kč, koupíte si 33 másel. Takže víc. Kdybychom to převedli na komoditu, která je trvanlivá, tak když cena komodity zase vyskočí,tak vy těch kousků máte víc a tím máte větší hodnotu. To je pozitivní paradox pravidelného investování.“

[RB] „Není investování jenom pro bohaté? Od jaké částky mohu investovat?“

[JG] „Dneska můžete investovat od sto korun, takže je to opravdu pro kohokoliv.“

[RB] „A na závěr mi řekněte, jak je to s tím nejžádanějším bitcoinem?“

[JG]„Bitcoin vypadá nádherně, jenom je potřeba dbát na co to vlastně reálně je. Není to investice, je to spekulace. Spekulujete podobně jako u zlata na růst hodnoty, když ta hodnota nevzroste, naopak klesne z nějakého důvodu. Ubitcoinu je ještě riziko, že pokud se vlády nějakým způsobem shodnou a zregulují nějakým brutálním způsobem kryptoměny, tak nebudete mít obrovské peníze, ale budete mít takříkajíc nic. V jaké situaci bych investoval do kryprtoměny, když můžete postrádat nějaké množství peněz. Pro někoho to může být 10.000 Kč, pro někoho 100.000 Kč. To záleží, jak jste na tom. Když si umíte představit, že tyhle peníze pro vás přestanou existovat, prostě je ztratíte, a nic se s vámi nestane, tak klidně do kryptoměny zainvestujte.“