Nezodpovědný přístup k financím může potopit i lidi s vysokým příjmem. Proč klienti ignorují varovné signály a jak otevřít oči dřív, než přijde finanční ledovec?

Pracovat jako finanční poradce není pro slabé povahy. Obzvlášť když sedíte naproti člověku, který má 95 000 Kč čistého měsíčně, je mu 58 let, programátor, OSVČ a… jeho rezervy? Víc jich má malá myš pod podlahou. A tento příběh se opakuje při každé servisní schůzce… Každý rok čekáte, že nastane „prozření“. Vezme si klient opět modrou pilulku, tedy pohodlnou lhostejnost nebo konečně červenou, která značí vzít si zodpovědnost a moc zpět?

Představte si situaci. Rok 2025. Panu Šeptalovi (jméno jsme změnili, ale příběh je bohužel skutečný) bylo letos 58. Na první pohled úspěšný, sympatický podnikatel. Pěkný dům, chalupa, auto. Milující manželka. Všechno vypadá, že „to jede“. Jenže zblízka? Jede to rovnou do zdi. Nebo ke dnu.

A tak vznikl tento zápis do emailu pro klienta. Zápis, který se změnil ve zpověď. A zpověď ve článek. Pro všechny poradce, kteří někdy ztratili nervy. A pro všechny klienty, kteří je k tomu svým „hrdinstvím bez plánu Béé“ dohnali.

„Pane Šeptale, vaše loď se potápí. A vy si v klidu ladíte rádio.“

Takhle nějak začal poslední rozhovor mezi poradcem a panem Šeptalem. Už žádné „vážený pane, dovolil bych si navrhnout“. Žádné pastelky, žádné měkosrdcaté věty typu: „vy to máte přeci složité o vše se postarat, zajistit všechny ty náročné dovolené, starat se o dům, rekonstruovat chalupu apod…“ Jen pravda. Protože čas se vyčerpal, vyšeptal… A iluze, že „ono se to nějak zvládne“, zůstala jako poslední.

1) Pojištění? Skládanka bez návodu

• Pojistka z roku 2011 za 539 Kč měs.– zastaralá, nepružná, již nízké limity (vlivem inflace a vyššího příjmu), ale vzhledem k nulovým rezervám je to stále aspoň nějaký deštník v bouřce. I když už spíš jen kapesník na hlavě.

• Dům – nemáme žádné podklady k pojistné smlouvě. Nevíme nic. Klidně může být podpojištěný. Takže když přijde průšvih, volá se ne po asistenční službě, ale po spořicí knížce. Tedy, pokud nějaká existuje.

• Chalupa – úplně to samé. Krásné víkendy, krásné vzpomínky, žádné informace. Probíhá rekonstrukce, roste hodnota nemovitosti a tudíž i riziko podpojištění. Tzn. při případném požáru nebo jiném průšvihu dostane klient plnění nižší i o 100ky tisíc korun… dle výše škody. Příklad: při škodě 1 mil. Kč a podpojištění 40% by klient dostal jen 600 tis., 400 si hezky zaplatí ze svého…ehm…si vezme úvěr…ehm v padesáti osmi letech? Proč ne, banky rády půjčují… Jen proto, že si neuvědomil zvednout pojistku…

• Auto – víme, že je pojištěné u Kooperativy. Ale co dál? Stav smlouvy? Krytí? Pojistné limity? Mlžný opar.

A poznámka poradce? „Na pojištění máme špičkovou kolegyni, neživotní specialistku Hanu. Ale ta nemá čas na někoho, kdo si myslí, že smlouva se aktualizuje sama, když ji položíte pod polštář.“

2) Rezervy – nejsou. A budou? Hodíme si korunou…

Tady už končíme s diplomacií. V 58 letech mít nulové rezervy a příjem skoro 100 tisíc? To už není ignorance. To je strategie. Ale strategie, jak si v penzi zajistit zážitek „Česko hladové aneb jak přežít s rohlíkem, margarínem a smutkem“.

• Doporučeno dávat stranou minimálně 10 000 Kč měsíčně. To je 10 % příjmu. Ideál je 20 %, ale pojďme se držet při zemi. Ať se manželka nevyplaší.

• Ne, „ono to nejde“ už nezní věrohodně. Kdo má příjem 95k, ale neutvoří ani 10k rezervu, ten nepotřebuje poradce. Potřebuje zrcadlo. „Zrcadlo, řekni mi, kdo je na světě nej…?“

• Výpočty, články, rozhovory, tabulky – všechno připraveno. Ale číst je má smysl jen tehdy, když hlava není zamčená v trezoru přesvědčení, že stát to zařídí.

Přikládám mu články pro inspiraci, jak změnit své přesvědčení, že to nejde: Rozhovor pro ČT o penzi, Kde nám utíkají peníze? (opět rozhovor pro ČT a další: Jak mít penzi v penzi?

A opravdu, ten rozhovor pro ČT existuje. Ale pokud vás víc zajímá, kolik má Ronaldo tetování než kolik vám bude chybět v důchodu, tak jste stejně ztracený případ.

3) Deadline – ne ultimátum, ale milosrdné ukončení agónie

Závěrečná věta zápisu pro klienta zní drsně:

„Pokud se neozvete do 30. 9. 2025, naše spolupráce tímto končí. Známe se od roku 2010. Udělal jsem, co jsem mohl.“

Výsledek? Zatím dost frustrující, alespoň pro mě jako pro poradce. Změní se něco za 3 měsíce? Obvykle jsem optimista. Zde nikoliv.

Poradce to nepíše s naštváním. Ale s úlevou. Už nejde o spolupráci. Jde o to, že se odmítá dívat, jak někdo sedí v autě, šlape na plyn a míří na zídku, zatímco si zpívá písničku z filmu Kouř: „Je to fajn, je to fajn, je to fajnový…“.

Ale kdyby se pan Šeptal přece jen ozval a řekl: „Hele, těch 10 tisíc měsíčně dám stranou…“ tak by se Titanik mohl otočit směrem, aby se vyhnul blížící se kře…  Jenže na to už je potřeba něco, co nejde koupit: vůle něco změnit, otočit kormidlo směr bezpečné moře…

A manželka? Tichý generál v pozadí

Ještě jeden detail, který nejde přehlédnout – paní Šeptalová, kterou jsem za celou dobu nikdy neviděl. Ani jednou. Když jsem se na první schůzce zeptal: „Proč nepřišla i vaše paní?“, dostal jsem vyhýbavou odpověď s lehce nervózním úsměvem:

„No to nejde… ona má zrovna jógu. A taky… hlídá psa. A navíc… tyhle věci jí moc nezajímají.“

Jo, jasně. Až na to, že podle stylu, jakým to říkal, mi bylo úplně jasné, že buď ho nepustila z domu s plnou mocí jednat, nebo má celou domácnost pevně v rukou. S drobnou nevýhodou – směr rozpočtu je zaměřený na okamžité požitky a spotřebu…

Když jsem mezi řádky nasával ten tón, přišlo mi, že pan Šeptal je doma spíš finanční doručovatel než partner. Peníze přinese, ale co se s nimi děje potom, to už se řeší jinde. Manželka zřejmě nepociťuje nedostatek, protože ten životní standard tam někde je – jen se pod něj nikdo nechce podepsat.

A tak místo aby seděli spolu u jednoho stolu a plánovali budoucnost jako tým, máme tu sólistu na volné noze, kterého doma čeká paní, co má čas na pilates, Pinterest a prosecco s kamarádkami, ale ne na řešení penze, která se bude týkat i jí.

Není už pozdě? Mají Šeptalovi ještě nějakou šanci?

Pokud by pan Šeptal posílal do  smíšeného investičního portfolia 10 tis. měsíčně, přihodil do začátku 100 tis., tak s průměrným výnosem 6 % ročně, za 10 let by měl 1,8 mil. Je to víc než nula? Je. Jak dlouho to je 30 tis měsíčně na 5 let důchodu…Celkem rozdíl, ne?

Pokud by se rozhodl vzít to skutečně vážně a dával by 20% z příjmu a přihodil 100 tis., tak efekt je logicky dvounásobný! Téměř 3,5 mil.! To je 30 tis. na 10 let penze!

Až to praskne? Bude to kruté

Pád do finanční nouze nebude kvůli inflaci. Nebude kvůli válkám. Nebude kvůli vládě, EU, Trumpovi, ani klimatickým změnám. Bude kvůli vám. Kvůli tomu, že jste nechtěli vidět, slyšet, pochopit. A hlavně kvůli tomu, že jste neudělali vůbec nic. A když to konečně ucítíte, bude pozdě. A nebudete si to moct dát do nákladů.

Příběh pana Šeptala není výjimečný. A právě proto děsí.

Protože není sám. A ani zdaleka.

Jsou jich tisíce. Lidé s nadprůměrným příjmem, s firmami, s auty, s dovolenými. Lidé, kteří navenek působí jako vítězové. Ale když se zeptáte na důchod, rezervy, životní pojistky, uslyšíte buď ticho, nebo výmluvy typu:

„To zatím neřeším.“
„Já si radši užívám.“
„Vždycky vydělám něco navíc…“

Jenomže nějaký „vydělám navíc“ není strategie. Je to přáníčko zabalené do iluze, že mládí a výdělečnost jsou věčné. A nejsou.

Penze není otázka věku, ale odvahy se včas připravit

Jde o to si přiznat, že jednoho dne přestanou chodit faktury s příjmy a začnou chodit jen účty. Že tělo nebude chtít makat, mozek už nebude šlapat na sto procent a trh práce bude mít zájem o někoho, kdo se na CVčku ještě podepisuje bez brýlí.

A poradci? Ti tu nejsou od toho, aby hladili po hlavě. Nejsou terapeuti pasivity. Nejsou exekutoři svědomí.

Mají být průvodci. Pomocníci. Ale jakmile začnou psát zprávu v duchu:

„Je mi líto, udělal jsem, co jsem mohl,“
tak už nejde o poradenství. Jde o rozchod s klientem, který víc doufá, než koná.

A v tu chvíli zbývá jen jediné – čestné rozloučení a tichá modlitba, že jednoho dne… snad… konečně prozří, co je skutečně důležité. Ne až na dně, ale dřív. Dřív, než už bude pozdě i na rohlík se solí.

Jaroslav Gall, Finanční bodyguard

Úvodní obrázek vygeneroval Chat GPT.

Další články

• Jak začít investovat chytře na penzi → odkaz na článek „Penzijní revoluce“

• Jak se stát kapitánem své finanční lodi → odkaz na článek nejen o mikrovýdajích

• Proč bude stále těžší sehnat vlastní bydlení → článek o bydlení pro mladé