Záznam chatu z pátku 29. března v ČT Sama doma.

Rozhovor + video zde.

Rozhovor Sama doma o tom jak učit finanční gramotnost děti: 1. část, 2. část

1: ANTI: „Je dobré nyní v ČR prodat polnosti nebo si je nechat?“

Ing. Jaroslav Gall, Ph.D.: „Dobrý den, záleží na vašem záměru, proč polnost vlastníte. Jestli jako dlouhodobý uchovatel hodnoty, tak si nechte. Jestli jste spíše spekulativní typ, tzn. nakoupit/prodat, a víte o něčem dál, kam byste to investoval, tak může mít smysl ho prodat. Každopádně vzhledem k stále nízkým cenám vůči západním zemím bych se ji snažil držet.“

2: František: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda znáte Abecedu peněz od České spořitelny a pokud ano, jaký na ni máte názor? Děkuji“

Ing. Jaroslav Gall, Ph.D.: „Dobrý den, Františku. Slyšel jsem o ní, nemám však s ní přímou zkušenost. Pokud se nepletu, tak děti hrají deskovou hru “Finanční svoboda”, která je pro pochopení důležitých souvislostí skvělá, odžijete si 30 let a prožijete, co znamenají chyby v rozhodování ve financích. Je však malinko složitá a je třeba si ji zahrát několikrát. Důležitá je také zpětná vazby. Každá taková zkušenost dětem pomůže k nasátí důležitých principů do budoucna, takže za mě palec nahoru.“

3: Elen: „Dobrý den, myslím si, že jsem finančně gramotná, děti se snažím vést k odpovědnosti a to i finanční. Ale nedávno mě 8-letá dcera zaskočila tím, že mě řekla, že chce nějaký levný dárek, aby nestál moc peněz, aby nám zůstaly peníze na ostatní věci. To mě přimělo přemýšlet, ano šetříme, nemáme na vyhazování, ale zároveň máme na to, abychom ji koupili dárek, který chceme. Je vhodné v této době již dceru vzít více k rodinnému rozpočtu, nebo je ještě brzy případně jak naložit s danou situací. Děkuji.“

Ing. Jaroslav Gall, Ph.D.: „Dobrý den, Elen, děkuji za krásný dotaz. Máte vnímavou a empatickou dceru. Dopředu nikdy nevíte, jak Vaše jednání a vzor nakonec na dítě zapůsobí. V nízkém věku se budují návyky, přenášejí se zvyky z rodiny. Nešel bych jen čistě racionálně, nebrat nic dogmaticky. Mohlo by totiž nastat to, že bude v dospělosti příliš finančně úzkostná a šetřivá. Toto nastavení dědíme od našich předků, kteří díky tomu přežili. A máte pravdu, v dnešní době už to není tolik třeba. Takže zkrátka citlivě, příliš nevnucovat svou pravdu. K rodinnému rozpočtu – vzhledem k věku dítěte bych jí zatím do rodinného rozpočtu nezasvěcoval z prostého důvodu – kvůli ochraně informací – děti někdy řeknou spontánně dětem ve škole některé souvislosti, které byste nerada pouštěla ven. Ale principielně ji můžete zapojit například na tvorbu rozpočtu dovolené apod. :)“

4: Martina Kadlecová Šimková: „Dobrý den, v 9-ti letech jsme zřídili synovi bankovní účet. Obchodníci od něj platbu přijmout nechtějí, musí se identifikovat OP i tak mají pochybnosti, zda je karta jeho. Netušíte, zda se neplánuje osvěta směrem k populaci, ve smyslu existence otevření účtu pro takto nízký věk? Děkuji“

Ing. Jaroslav Gall, Ph.D.: „Zdravím, paní Kadlecová, obávám se, že jediná osvěta přijde praxí, kdy to bude běžnější. Všechny nové věci chvilku trvají, než je populace přijme a akceptuje. Podobně jako před lety ne všichni obchodníci měli platební terminály. Nyní jen chodíte a pinkáte a přijde nám to normální.“

Jak učit děti finanční gramotnost? Čtyři jednoduché body, které není tak jednoduché používat. V rukou moderátorky Veroniky Poláčkové.

5: René: „Dobrý den, prosím o posouzení. Dcera je v maturitní ročníku. Bydlí doma a denně dojíždí do školy. Mám se ženou rozpor o výši kapesného. Dcera na měsíc dostává 8.200,- Kč. Platbu za telefon platíme. Myslím si, že kapesné pro osobní potřebu je neúměrně vysoké a do budoucna, kdy bude samostatně hospodařit , ji to může uškodit. Máte na to stejný názor? Děkuji za odpověď.“

Ing. Jaroslav Gall, Ph.D.: „Dobrý den, René. Tušíte, kolik jsou její nutné náklady a kolik je na “zábavu” a další koníčky? Pokud však bydlí doma a povinné náklady jsou minimální, pak si Vaše dcera pravděpodobně žije krásným nadstandardem.Což nemusí být špatně, záleží jaký životní standard má Vaše rodina. Každopádně je možné, že bude do budoucna trochu zhýčkaná. Určitě bych na ni převedl nějaké povinné platby, aby si zvykala, že životní náklady něco stojí a není to bezedné. Až jednou přijde finančně hubenější období, může jí to hodně bolet. Snížení životního standardu může být hodně stresující. Př.: Začněte si kupovat jídlo v Penny, když jste zvyklý na Marks a Spencer….Držím palce! :)“

6: MORTAR: „Je dobré investovat nyní v ČR do autoveteránů?“

Ing. Jaroslav Gall, Ph.D.: „Dobrý den, pokud umíte dobře koupit a vyznáte se v tom, tak určitě. Jenom do toho nedávat všechny svoje peníze. Kdyby na Vás přišla nějaká finanční krize, ať to nemusíte zbytečně rozprodávat ale máte volné peníze i jinde.“

7: GF: „Je dobré investovat do platiny nyní v ČR?“

Ing. Jaroslav Gall, Ph.D.: „Dobrý den, platina je komodita a komodity jsou velmi specifické a hůře predikovatelné. Necítím se na toto téma odborník, tak jen princip: Pokud by to byl spekulativní nákup/prodej, tak je třeba každý den sledovat, co se děje na trhu, mít nastavená pravidla stop/lose. Pokud pro dlouhodobé držení, tak bych diverzifikoval do více komodit a jiných kovů…“

8: Jitka Kladivová: „Dobrý den, dcera je prvňáček, do školy dojíždí autobusem. Na jízdné dostává peníze. Většinou dostává pětikoruny(cena jízdenky). U zastávky je obchůdek a děti, včetně dcery chodí na lízátka, také za 5 Kč. Nevadí mi, když si dcera něco koupí, ale nedokážu jí vysvětlit, že by nemusela opakovaně sponzorovat spolužáky, kteří zapláčí, že chtějí taky. Dcera všeobecně není spořivá(jako já s manželem), jakmile dostala na autobus dvacetikorunu, hned si koupila aspoň mašli. Neudrží peníze v peněžence, pokud má přístupnou pokladničku ráda z ní bere, víc jak ukládá. Nevím jak jí vysvětlit, že takhle to v životě nefunguje . Ještě když byla menší, založili jsme jí spoření, které je pro jistotu psané na manžela- jako kdybychom předem vytušili její vztah k penězům. Nerada bych, aby v 18-ti letech vybrala spoření a rozhýřila ( jak to dělá dnes s drobnými). Děkuji za odpověď, Kladivová.“

Ing. Jaroslav Gall, Ph.D.: „Zdravím, paní Kladivová. Toto je velmi častá a nelehká situace. Řekl bych, že je to oříšek pro psychology. V dnešní době blahobytu a přecpaných supermarketů vysvětlete dětem, že není moudré vše nespotřebovat hned. Bude to chtít nějakou emoční situaci, kdy jí to “secvakne”. Příklad – až bude chtít koupit větší dárek, např. kolo nebo společnou dovolenou, tak jí zkuste říct: “Jejda, miláčku, my všechno utratili. A další měsíc také, jejda….” A pak říct: “Drahá dcero, co bys nám poradila, abychom Ti to kolo mohli koupit…” Jsou tři typy lidí: Dlužník/Spotřebitel/Investor. Vaše dcera i Vy jste tedy zřejmě všichni Spotřebitelé. A tudíž má geny po Vás a zároveň ji prostředí formuje návyky. Možná, že budete muset změnit nějaký svůj návyk, který možná dcera převezme….“

9: Lenka Placha: „Prosím Vás jak dlouho může přetrvávat u člověka posttraumatický problém ? Když jsem byla svědkem jako dítě týrání mojí maminky, můžu mít trauma dodnes? Projevy?“

Ing. Jaroslav Gall, Ph.D.: „Dobrý den, Lenko. Nejsem psycholog, každopádně s traumatem určitě jde pracovat tak, aby vás přestalo trápit. Existují různé metody, ve kterých se dokážete vrátit do minulosti a přijmout a vyčistit trauma. Rodinné konstelace, hyponoza, metoda Ruš apod…Každopádně vyhledejte nějakého odborníka…“

10: Magda Rendlová: „Ano ty příklady a vlastní vzor je super. Horší je když žijete v opaku, tedy když není peněz dostatek. Já s mladším bratrem jsme kapesné nedostávali, já ho měla až když jsem šla na střední školu (2004) a musela jsem mít kartu kvůli bydlení na internátu. Doma bylo vždy málo peněz, jelikož otec byl gambler a nakonec ho matka nechala kvůli utajeným dluhům. Z jeho dluhů jsme se vzpamatovali až po cca osmi letech. Takže si pamatujeme model od výplaty k výplatě a půjčovat si od rodiny i známých. Možná se nám to s bratrem podaří trochu změnit, bratr naštěstí není po otci ale zatím se nenaučil šetřit. Já jsem na tom trochu lépe. Ani ta tvrdá realita není ideální.“

Ing. Jaroslav Gall, Ph.D.: „Zdravím Magdaleno, máte za sebou velmi tvrdé zkušenosti. Dobré je, že teď je to na Vás a máte šanci svůj život změnit a dopřát si “normální” život. Někdy velmi těžké krizové období prospějí. Je skvělé, že jste to ustála, opravdu gratuluji. Nejspíš Vás to naučilo skvěle vyjít s minimálním rozpočtem a až se příjmy postupně zvednou, tak s nimi budete pravděpodobně nakládat velmi moudře…Možná Vás to s bratrem spojilo a budete si vzájemně podporou. Může Vás to také dovést až k finanční nezávislosti – u té je disciplína velmi velmi důležitá….Držím palce!“