Jaké otázky si klást u strategického nastavení portfolia

Jak neskončit s portfoliem, které vypadá skvěle, ale pracuje jak brigádník po noční? Investování si spousta lidí představuje jako lov na zázračnou akcii. Najít vítěze, trefit správný okamžik, zmáčknout tlačítko a čekat na potlesk. A někteří specialisté to chtějí ještě levně nebo ideálně zadarmo. Jenže realita bývá méně filmová a více účetní. Většina investorů neprohraje proto, že netrefila „další Nvidii“. Nebo že neměla nejlevnější ETF.

Prohraje proto, že od začátku řeší špatnou otázku. Nejdřív vybírá produkt, až potom přemýšlí, k čemu má celé portfolio vlastně sloužit.

Čím je daný úspěch investice?

Petrové Pavlásek a Syrový v investiční akademii KFP zdůrazňují, že: Tím podstatným je začít u alokace, diverzifikace a emocí, zatímco produkt je až druhořadý. Více než 93 % úspěchu investice závisí na správném nastavení alokace aktiv — nikoliv na načasování trhu nebo výběru konkrétních fondů.

Čím je daný úspěch investice?

Čím je daný úspěch investice? Zdroj: KFP/Brinson, Hood a Beebower

Tento graf vychází z legendární studie Brinson, Hood a Beebower (1986), která se stala základním kamenem moderního investování. Tvrdí, že více než 90 % kolísání výnosů portfolia je dáno jeho strategickou alokací (mixem akcií, dluhopisů a hotovosti), nikoliv výběrem konkrétních akcií nebo časováním trhu.

Řeknete se, co ale ti kluci v roce 1986 věděli o světě investování po třiceti letech! To máte pravdu, hodně věcí se posunulo. Společnost Vanguard provedla rozsáhlé aktualizace na datech z let 1990–2015. Jejich závěr? Strategická alokace aktiv vysvětluje v průměru 88 % až 91 % variability výnosů portfolia v čase. To potvrzuje, že původní model od Brinsona je i po dekádách velmi přesný.

1. Nejfatálnější chyba investorů? Začínáme špatnou otázkou

Mnoho lidí tráví hodiny nad otázkou: „Do čeho teď skočit?“ nebo „Není lepší ještě počkat?“ To je investiční ekvivalent člověka, který si vybírá barvu auta, ale zapomněl se zeptat, kam vlastně jede a kolik výkonu a jak velký kufr ve skutečnosti potřebuje a bude potřebovat. Dlouhodobě osvědčený postup investičních matadorů má však opačné pořadí: nejdřív plán, potom alokace, až pak produkt. Portfolio bez plánu je jako Ferrari na letních gumách v lednu. Vypadá krásně, ale v první zatáčce jste v příkopu v lepším případě, v horším ve stromu.

Analýzy Morningstar potvrzují, že pro běžného „long-term“ investora jsou náklady na pokusy o časování trhu (market timing) fatální. Investor, který zmešká jen 10 nejlepších dní na trhu za desetiletí, má často poloviční výnos oproti tomu, kdo „jen“ držel svou alokaci.

2. Riziko není pokles na účtu. Riziko je, že vám peníze nebudou stačit

Tohle je klíč. Rizikem není samotné kolísání hodnoty. Rizikem je, že nesplníte svůj cíl. Důležitá je reálná hodnota majetku v době cíle, rizikem je i inflace a rizikem není kolísání samo o sobě.

Jinými slovy:

Problém není, že portfolio na chvíli zhublo. Problém je, když kvůli panice vystoupíte moc brzy a do cíle dorazíte bez peněz, zato s krásným screenshotem, jak jste „to radši stopli“.

Inflace je navíc tichý kapsář v davu. Nekřičí, nedělá titulky, ale sahá vám do kapsy každý rok. Proto může být „bezpečné“ držení peněz ve skutečnosti dost nebezpečné. Vypadá klidně, ale reálně ukusuje kupní sílu jako mol ze zimního kabátu.

3. Neexistuje nejbezpečnější investice. Ani nejlepší

Investiční trojúhelník zatím nikdo „nepřečůral“. Lidé často chtějí slyšet jednu univerzální radu: „Co je nejbezpečnější?“ Je to trochu jako ptát se, jestli je lepší trezor, nebo lednička. Jedno chrání úspory, druhé řízek. Bez znalosti cíle je to úplně mimo terč. Nebo jaké boty jsou nejlepší: žabky nebo pohorky? Záleží, jestli jdete na pláž, nebo na Sněžku.

Morningstar model ukazuje, že pro vyváženého investora s cílem za 10 let nevypadá doporučené portfolio jako 100 % dluhopisy, ale 54 % akcie, 44 % dluhopisy a jen 3 % hotovost. Tedy žádná čistá sázka na jednu kartu. Tato alokace je v případě, kdy se jedná o 100% odkup, tedy že budou peníze jednoznačně vybrané. Např. pro splacení hypotéky apod.

Doporučené složení portfolia dle Morningstar

Doporučené složení portfolia dle Morningstar

To je mimochodem pěkná facka pro oblíbenou českou větu: „Radši dám všechno bezpečně, co kdyby něco…“ Ne vždy. Někdy je právě trocha akcií tím, co riziko snižuje, ne zvyšuje. Akcie v portfoliu mohou snižovat riziko a diverzifikace je snížení rizika zdarma.

Zde je srovnání dle dat KFP. Po 20ti letech je i pesimistický scénář podobně výkonný, jako dluhopsiový průměrný. A Průměrný scnénář akciový je lepší než nejlepší scénář dluhopisový… Peněžní trh (spořící účty) mají na dlouhém horizontu jednoznačně černého Petra.

Reálná hodnota jednorázové investice  100 tis. Kč po 20ti letech dle propočtů KFP.

Akcie vs. dluhopisy vs. hotovost: čísla mluví jasně.

Akcie vs. dluhopisy vs. hotovost: čísla mluví jasně.

Akcie nejsou nebezpečné. Jen občas dělají větší vlny

Kdo čeká, že akcie pojedou nahoru jako výtah v prázdné kancelářské budově, ten bude zklamaný. Dle propočtů Petra Syrového se roční výnos akcií se historicky pohyboval zhruba od -40 % do +60 %. Dluhopisy měly rozpětí přibližně od -8 % do +35 %. Peněžní trh byl klidnější, ale zato s mnohem menší silou proti inflaci. Jinak řečeno: akcie umí křičet, hotovost umí uspat. Ani jedno není samo o sobě výhra.

Trpělivost není bonus. Je to motor

V grafu výše vidím výsledek dlouhodobého investování. Ty veliké rozdíly nevznikly výběrem „tajného fondu pro vyvolené“. Vznikl hlavně tím, že investor vydržel a měl správně nastavenou alokaci. Jinými slovy: mnoho investorů nevypadne ze hry proto, že by měli špatný produkt. Vypadnou proto, že jejich nervová soustava nevydrží dělat svou práci tak dlouho jako složené úročení.

4. Největší bodyguard portfolia se jmenuje diverzifikace

Diverzifikace je nudná asi jako bezpečnostní pás. Dokud nepřijde náraz. Pak ji milujete. Sázka na jednu kartu funguje v kasinu. Ne při budování důchodu.

Když chcete hrát ligu, tak fotbalový tým nejspíš nesložíte jen z útočníků nebo jen golmanů…

Nestačí mít „víc fondů“, když všechny dýchají stejným tempem. Skutečná ochrana vzniká až tehdy, když kombinujete aktiva, která nejsou na sobě závislá. Ne dvě banky vedle sebe, ale třeba akcie a dluhopisy, různé sektory, regiony a zdroje rizika.

Diverzifikace neudělá z portfolia šampiona každého roku. Udělá něco důležitějšího: sníží šanci, že se nevyřadíte z turnaje, ještě než začne druhá půlka. A to je v investování často rozdíl mezi klidem a finančním infarktem.

Tým také skládáte podle toho, co od něj čekáte a co je potřeba. Ne podle toho, co vám přijde trendy.

Tým také skládáte podle toho, co od něj čekáte a co je potřeba – mix hráčů s mixem dovedností. Ne podle toho, co vám přijde trendy.

Správný postup? Méně sexy, více funkční

Většina investorů nedosáhne svých cílů ne proto, že jsou trhy paličaté svéhlavé bestie. Ale proto, že zamění investování za sportovní sázky. Hledají vítězný tip, místo aby stavěli funkční strategii.

Správný postup vypadá mnohem méně sexy, ale mnohem více zafunguje:

Nejdřív cíl.
Pak čas/horizont.
Pak alokace.
Pak diverzifikace.
Pak disciplína.
A až úplně nakonec produkt.

Viděli jste film Miracle on ice? Když Herb Brooks v roce 1980 skládal olympijský tým, nehledal největší hvězdy (nejlepší akcie), ale hráče, kteří do sebe zapadnou a uhrají společný plán! A i proto dokázal nechat doma i velmi silné hráče, třeba Ralpha Coxe, když mu nezapadali do celkového konceptu.

Takhle nějak by mělo začínat příprava strategie na investování. Až potom mohou přijít konkrétní řešení.

Portfolio nemá být výstavka chytrých nápadů, které se v čase zapadnou.

Má to být namazaný stroj, který vás doveze do cíle, i když bude venku mlha, panika a titulky budou zase křičet, že tentokrát už je to opravdu jiné.

Svět už přežil všechno od morových ran po krachy dot-com bublin a trhy nám zítra klidně můžou naservírovat místo průměrného výnosu pořádně hořký koktejl. Zapomeňte na sliby o ‚průměrných výnosech‘, ty existují jen v tabulkách. Budoucnost bude divoká jízda, na kterou nemá nikdo lístek s garancí. Jenže zatímco amatéři věští z kávové sedliny, profíci sází na železnou alokaci a disciplínu. Je to nuda? Možná. Ale je to přesně ta nuda, díky které si v důchodu koupíte jachtu nebo chalupu, zatímco „vizionáři“ budou na ni jen smutně koukat z povzdálí.“

S týmem finančního bodyguarda to však nuda nebude! Trhy občas umí dělat scény jak italská domácnost, ale od toho jsme tu my: abychom místo paniky servírovali klid, plán a občas i studený ručník na investiční čelo. Kávové sedlinu nemáme, tak alespoň hlídáme, aby vaše peníze neběžely maraton v crocsech :)

Podobné témata na webu Finančního bodyguarda

Externí kvalitní zdroje

Podobné články