Od roku 1953 aktiva ve fondu Nobelovy nadace rostou, přestože jsou z něho každý rok vypláceny Nobelovy ceny. Strategie Nobelovy nadace sestavená z podílových fondů má průměrný roční výnos 8 %. 

Kousek od vyčerpání peněz

Nadace založená v roce 1900, začínala s 31 miliony švédských korun (SEK), v roce 2015 hospodařila s majetkem 4,065 bilonu SEK.

Vzhledem k nízkým výnosům státních obligací, dvěma válkám a ubývání hodnoty jmění musely být snižovány odměny. Hodnota se v roce 1950 propadla na pouhých 38% původní hodnoty, tedy necelých 12 milionu SEK.

Hrozilo riziko, že jmění Nobelovy nadace bude vyčerpáno, proto správci fondu raději volili pokles vyplácených cen než nebezpečí vyčerpání nadačního jmění.

Obrat trendu nastal až v roce 1953, kdy správci portfolia mohli začít investovat do akcií.

Díky této změně se výše vyplácených cen postupně zvyšovala.  Původní reálné hodnoty dosáhla Nobelova cena v roce 1991. Současně začalo růst základní jmění nadace, které je aktuálně v reálném vyjádření více než dvojnásobné, a to při odečtené inflaci.

nobel-vyvoj2000

Vývoj hodnoty jmění NN mezi lety 2000 a 2015. Z výroční zprávy Nobelovy nadace z roku 2015.

Jak konkrétně zhodnocuje peníze Nobelova nadace?

Využívá jednoduchý ale funkční model 40/60. Říká se tomu také věčné/rentierovo portfolio.

Tedy 40 % peněz má tzv. dluhových aktivech (stabilizační složka). Nejste vlastníci prostředků, někomu jste je půjčili a on vám je uloží či v lepším případě zhodnotí. Několik příkladů, se kterým dluhovými aktivy se setkáme v ČR: vklady v bankách, směnky, dluhopisy, stavební spoření, transformované fondy,...

Zbylých 60% drží v majetkových aktivech (růstová složka). To jsou aktiva, ke kterým máme vlastnické právo a můžeme je prodat. Např.: nemovitosti, komodity (zlato, stříbro, ropa), diamanty, starožitnosti, podíly ve firmách, akcie,….

Rozložení prostředků Nobelovy nadace. Infografika iHned.

Rozložení prostředků Nobelovy nadace. Infografika iHned.

V čem je ten vtip?

Když přijde krize a pokles cen majetkových aktiv (např. propad na akciových trzích o 10%), tak se z dluhových aktiv těchto chybějících 10% převede do majetku. Až poleví krize, akcie se zvednou a dostanou se zpět rychleji (tzn. koupili levně). Tím opět vzroste podíl majetku a tudíž je čas na přelití do dluhových aktiv.

V čem se liší dluhové a majetková aktiva?

Hlavně v rizicích. U dluhových, kde nečekáme výnos ale spíše dostupnost prostředků, hrozí:

úrokové riziko – riziko, že úrok, za který jsme půjčili v budoucnu klesne

kreditní riziko – dlužník zkrachuje (např. krach banky, smrt dlužníka apod.)

inflační riziko – snižování reálné kupní síly peněz. Tzn. příští rok si za 100 Kč koupím ne 50 rohlíků ale jen 48.

 

Majetková aktiva generují většinou větší zisk a ochranu prostředků před inflací, každopádně je třeba znát i jejich rizika:

tržní – změna hodnoty v čase, např. propad ceny nemovitostí nebo propad na akciových trzích

likvidity – tedy zda dokáži majetek vůbec prodat a za jak dlouho. Za jak dlouho a za jakou cenu prodáte krásně zrekonstruovaný dům někde na samotě u lesa? Asi ne hned a těch 8 milionů vám asi také jen tak někdo nedá.

operační – musím se o majetek starat. Např. uchovávat zlatou cihlu, hledat nájemníky apod.

Historické výsledky z indexů let 1970 – 2014 (45 let)

Průměrný roční výnos 10,92 %
Počet let se ztrátou 7
Nejhorší roční výnos -18,53 %
Nejhorší výnos (5 let) -2,00 % p.a.
Nejhorší výnos (10 let) 4,03 % p.a.

Co si vzít z případu, který v minulém století zažila Nobelova nadace?

Případ Nobelovy nadace v praxi ukazuje, jak relativní mohou být představy o bezpečnosti a rizikovosti investice. Dává nám celkem zřejmý návod, jak pracovat se svým dlouhodobým kapitálem, pokud chceme, aby našim potomkům po nás zbylo nějaké jmění, na které by mohli navázat a pokračovat dál.

Zdroje: Výroční zpráva Nobelovy nadace 2015, Historie na webu NN, článek na iDnes  z roku 2006, infografika Hospodářských novin z roku 2012 a 2014.